PRACOVNÍ ŘÁD NÁRODNÍHO DIVADLA
Zaměstnavatel: Národní divadlo, IČ : 00023337
se sídlem: Ostrovní 1, 112 30 Praha 1
jednající: PhDr. Ondřejem
Černým, ředitelem
(dále jen „ ND" nebo „zaměstnavatel")
Podle § 306 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
1. v y d á v á m tento Pracovní
řád Národního divadla
2. u k l á d á m vedoucím
zaměstnancům, aby seznámili s tímto pracovním řádem všechny zaměstnance a
důsledně postupovali v souladu s ním.
3. Tento pracovní řád nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2012. Vydáním tohoto pracovního řádu ruším k 31. 12.2011 Pracovní řád Národního divadla ze
dne 15. 4. 2010 čj.2218/2010.
4. S vydáním a textem tohoto
pracovního řádu vyslovily předchozí souhlas všechny odborové organizace
působící v ND prostřednictvím svých zástupců, což stvrzují svými podpisy
na konci textu pracovního řádu.
V Praze dne 20.12.2011
Národní divadlo
PhDr. Ondřej
Černý,v.r.
ředitel
PRACOVNÍ ŘÁD NÁRODNÍHO DIVADLA
V zájmu úspěšného plnění úkolů a za účelem vnitřního
pořádku vydávám podle § 306 zákoníku práce tento pracovní řád.
PREAMBULE
Pracovní řád je spolu s kolektivní smlouvou Národního
divadla základním pracovně právním předpisem Národního divadla, který aplikuje
platný zákoník práce ve specifických podmínkách konkrétní činnosti ND.
V případě odchylností, rozporů, nejasností nebo neúplností
některých ustanovení tohoto Pracovního řádu a Kolektivní smlouvy Národního
divadla včetně ustanovení Příloh ke kolektivní smlouvě Národního divadla, platí
ustanovení Kolektivní smlouvy Národního divadla a jejích příloh.
Účelem pracovního řádu je stanovit jednotné dispozice
k organizaci práce na všech pracovištích ND a ke spolupráci mezi nimi při
dodržování zákonnosti v pracovních vztazích. Pracovní řád rovněž
konkretizuje pracovně právní vztahy mezi zaměstnancem a ND v zájmu
úspěšného plnění úkolů ND jako celospolečensky významné instituce.
Část I - Rozsah platnosti
1. Pracovní řád Národního divadla navazuje na Statut
Národního divadla a na Organizační řád Národního divadla a jako takový je
závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance, kteří jsou k němu
v pracovním poměru. Na zaměstnance činné pro ND na základě dohod konaných
mimo pracovní poměr (§ 74 až 77 ZP) se pracovní řád vztahuje, jen pokud to
vyplývá z jeho dalších ustanovení, z ustanovení pracovněprávních
předpisů nebo z uzavřené dohody. Na činnost autorů či výkonných umělců
vykonávajících činnost pro ND dle smluv uzavřených podle autorského zákona se
pracovní řád vztahuje do té míry, která vyplývá z uzavřené smlouvy.
Část II - Pracovní poměr
Vznik
pracovního poměru
2. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi ND a
zaměstnancem s výjimkou jmenovaných zaměstnanců. V podmínkách ND se
jmenováním zakládá pracovní poměr vedoucích organizačních útvarů dle § 33 odst.
3 písm. f) zákoníku práce.
Vymezení pojmu „umělecký zaměstnanec" je součástí
kolektivní smlouvy ND.
Pracovní smlouva se uzavírá písemně nejpozději v den
nástupu do zaměstnání. S každým zaměstnancem se sjednává zkušební doba,
která nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního
poměru a 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího
zaměstnance. Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se
jmenováním na vedoucí pracovní místo se stávajícím zaměstnancem. Zkušební doba
nesmí být sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního
poměru. Zkušební doba musí být sjednána písemně. Jedno vyhotovení pracovní
smlouvy se vydá zaměstnanci. Pracovní poměr se sjednává na dobu určitou nebo na
dobu neurčitou. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout
3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být
opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se
považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního
poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu
poměru na dobu určitou se nepřihlíží.
3. Fyzická osoba, která má zájem pracovat v ND, je
povinna před vznikem pracovního poměru vyplnit osobní dotazník, podrobit se
vstupní lékařské prohlídce a předložit potvrzení o dosavadním zaměstnání a
další požadované doklady ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru.
4. Změnu pracovní smlouvy lze provést pouze dohodou
účastníků a v případech uvedených v § 41 zákoníku práce. Změna musí být
provedena písemně.
5. Manželé, druh, družka, rodiče a děti, sourozenci a
osoby v jiném příbuzenském poměru nemohou být přijímáni na pracovní místa,
v nichž by jeden z nich byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho
kontrole. Nejde-li o přímou pokladní nebo účetní kontrolu, může ve zcela
mimořádných případech povolit výjimku ředitel ND.
6. O jmenování vedoucích organizačních útvarů rozhoduje
výlučně ředitel ND a toto jmenování provádí pouze ředitel ND. Pracovní smlouvy
uzavírají jménem ND vedoucí zaměstnanci dle příslušných ustanovení Podpisového
řádu ND. Pracovní smlouvy připravuje personální oddělení ve spolupráci
s příslušným uměleckým souborem či sekcí ND, kde má zaměstnanec pracovat.
Příslušný vedoucí zaměstnanec seznámí před uzavřením pracovní smlouvy
zaměstnance s právy a povinnostmi a s pracovními a platovými
podmínkami. Při nástupu do práce je bezprostředně nadřízený vedoucí povinen
seznámit zaměstnance s pracovním řádem, s bezpečnostními předpisy,
kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy. Dále musí též seznámit
zaměstnance s povinností dbát o ochranu majetku zaměstnavatele.
Změny
pracovního poměru
7. Obsah pracovní smlouvy lze měnit jen písemnou dohodou.
Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány
v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech
uvedených v § 41 a
§ 42 zákoníku práce.
8. O změnách pracovního poměru (převedení, přeložení)
rozhoduje příslušný umělecký šéf nebo ředitel sekce (zaměstnanci oprávnění
k přijímání zaměstnanců do pracovního poměru dle Podpisového řádu ND, po
projednání s příslušnými vedoucími zaměstnanci).
9. Převedení zaměstnance na původní pracovní místo,
převedení a přeložení na jeho žádost se řídí ustanoveními § 43 a § 44 ZP. O převedení na
jinou práci žádá zaměstnanec svého bezprostředně nadřízeného vedoucího, který
mu sdělí do 30 dnů od podání žádosti rozhodnutí.
Skončení
pracovního poměru
10. Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby a za podmínek
uvedených v § 52 až § 66 zákoníku práce. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr
zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé
straně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen
z důvodů výslovně stanovených v § 52 ZP. Byla-li dána výpověď, skončí
pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro
zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce. Výpovědní doba počne běžet
prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé
straně.
11. Návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité
zrušení pracovního poměru, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době
podává zaměstnanec písemně svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu, který mu
potvrdí příjem podání a den jeho doručení, tento dále předá listinu příslušnému
šéfovi uměleckého souboru nebo vedoucímu umělecké správy nebo řediteli sekce,
případně řediteli ND v případech zaměstnanců přímo podřízených řediteli ND.
Tito vedoucí zaměstnanci zajistí předání návrhu personálnímu oddělení spolu se
svým stanoviskem, personální oddělení připraví odpověď ND v souladu se
stanoviskem vedoucího zaměstnance a zajistí zaevidování listin Spisovým
protokolem. V předchozí větě specifikovaný návrh je zaměstnanec oprávněn
doručit též přímo personálnímu oddělení nebo do Spisového protokolu ND, přičemž
na kopii tohoto návrhu je přijímající osoba povinna vyznačit datum přijetí
návrhu spolu se svým čitelným podpisem s uvedením jména a funkce.
Personální oddělení či Spisový protokol dále zajistí řádný oběh dokumentu pro
účely jeho rychlého vyřízení.
12. V souvislosti se skončením pracovního poměru je
zaměstnanec povinen odevzdat předměty svěřené mu k vyúčtování. Dále je
povinen informovat bezprostředně nadřízeného o stavu plnění uložených úkolů a
řádně mu předat dosud nesplněné úkoly a všechny služební povinnosti. O předání
úkolů pořídí příslušný nadřízený vedoucí záznam, který musí obsahovat zejména
stupeň rozpracovanosti nesplněných úkolů ke dni skončení pracovního poměru,
doporučení, případně návrh, jakými opatřeními by mělo být zajištěno jejich
dokončení a seznam předávaných materiálů. Zaměstnanec je dále povinen odevzdat
předměty náležející osobnímu vybavení, pracovní pomůcky, pracovní oděv, hudební
nástroj, notový materiál, knihy, časopisy, a podobně a to ve stavu odpovídající
jejich obvyklému opotřebení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci potvrdit
vrácení odevzdaných věcí. Pokud zaměstnanec tyto předměty nevrátí ani po
písemném upozornění, bude se ND domáhat vrácení předmětů či náhrady škody
prostřednictvím příslušného soudu.
13. Při skončení pracovního poměru je personální oddělení
povinno vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a pokud o to zaměstnanec
požádá, i pracovní posudek. Pracovní posudek vypracuje a podepisuje příslušný
vedoucí zaměstnanec oprávněný dle Podpisového řádu k přijímání zaměstnanců
do pracovního poměru na základě návrhu bezprostředního nadřízeného zaměstnance.
14. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby,
na kterou byl sjednán. V případě pracovního poměru uměleckých zaměstnanců
je příslušný umělecký šéf povinen rozhodnout, zda pracovní poměr končí a
informovat umělce písemně minimálně tři měsíce před případným datem skončení
tohoto pracovního poměru, pokud platná dohoda mezi ND a odborovou organizací o
zvláštní povaze práce nestanovuje jinak. Vedoucí zaměstnanec je povinen po
uplynutí doby, na kterou byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán zajistit,
aby zaměstnanci nebyla přidělována práce.
Část III - Povinnosti
zaměstnavatele a zaměstnance
Povinnosti
zaměstnavatele
15. Zaměstnavatel je povinen pečovat o vytváření a
rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, ostatními
právními předpisy a s dobrými mravy.
16. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel
povinen zejména přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, poskytovat
mu za vykonanou práci plat a vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních
úkolů i dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy a
pracovní smlouvou.
Povinnosti
všech zaměstnanců
17. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, až do jeho
skončení, je zaměstnanec povinen podle pokynů nadřízených konat práce podle
pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní povinnosti.
18. Základní povinnosti zaměstnanců jsou stanoveny v § 301 a 301a) zákoníku práce.
Kromě toho je povinností zaměstnance zejména:
a) dodržovat vnitřní předpisy a
ostatní obecně závazné předpisy související s výkonem jeho práce,
b) pracovat svědomitě a iniciativně,
řádně a v rozsahu svých práv a povinností samostatně podle svých sil,
znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených v rozsahu pracovní smlouvy
zaměstnance. Dodržovat zásady spolupráce
a dobrého soužití s ostatními zaměstnanci,
c) průběžně prohlubovat svoji
kvalifikaci k výkonu sjednané práce a za tím účelem se zúčastnit školení a
studia při zaměstnání k prohloubení kvalifikace a podrobovat se
předepsanému ověřování způsobilosti k vykonávané práci,
d) dodržovat a plně využívat pracovní
dobu, příchod a odchod a každé vzdálení se z pracoviště v průběhu
pracovní doby oznámit nadřízenému a případně vyznačit v evidenci docházky
předepsaným způsobem, nepoužívat v pracovní době na pracovišti výpočetní
techniku zaměstnavatele, internetové připojení, elektronickou poštu apod. k
soukromým účelům,
e) střežit a ochraňovat hospodářské,
služební tajemství a osobní data zaměstnanců, a zachovávat mlčenlivost ve
věcech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastěných organizací
nebo osob vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti. Tato povinnost trvá i
po skončení pracovního poměru,
f) dodržovat
předpisy a pokyny týkající se zajištění bezpečnosti budov zaměstnavatele nebo
najatých prostor, ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou,
zničením a zneužitím a dbát o jeho nejúčelnější využití. Dodržovat zásady
účelného a řádného hospodaření s finančními prostředky zaměstnavatele,
nejednat v rozporu s jeho zájmy,
g) nepožívat alkoholické nápoje a
neužívat omamné prostředky v pracovní době a v pracovní době i mimo
pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce,
h) dodržovat zákaz kouření v budovách,
kde je kouření zakázáno, dále v prostorách-na pracovištích, kde pracují
také nekuřáci, a dále v prostorách běžně přístupných veřejnosti a
zákazníkům či divákům, a v prostorách pro stravování,
i) odkládat
své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, do určených prostor,
což jsou šatny, stoly a skříně. Zaměstnanec je povinen tyto pracovní stoly a
skříně, a kanceláře, šatny apod. zamykat, a v případě, že se vzdálí
z pracoviště, neponechávat klíče v zámku dveří,
j) počínat
si při práci i jiné činnosti u zaměstnavatele tak, aby nezpůsobil vznik požáru.
Dodržovat předpisy a pokyny k zajištění BOZP a požární ochrany a zúčastnit
se školení BOZP a požární ochrany a v případě potřeby aktivně pomáhat při
zdolávání požáru,
k) ohlašovat personálnímu oddělení
neprodleně změny v osobních poměrech (např. sňatek, rozvod, narození nebo
úmrtí člena rodiny, změna bydliště, změna pojišťovny), zahájení trestního
řízení pro podezření z trestné činnosti spáchané při plnění pracovních
povinností, jiné údaje důležité pro pracovní hodnocení (např. dokončení
vzdělání) a jiné okolnosti, které mají význam pro dávky nemocenského pojištění,
poskytování rodičovského příspěvku a daň z příjmu,
l) neprodleně
hlásit bezprostřednímu nadřízenému, v případě umělců umělecké správě,
onemocnění, úraz nebo jinou závažnou překážku v práci a doložit ji
příslušným dokladem, kterým je v případě onemocnění nebo úrazu potvrzení o
pracovní neschopnosti,
m) na výzvu zaměstnance ostrahy ND se
při vstupu do budov ND prokázat služebním (divadelním) průkazem,
n) v případě zahraniční pracovní
cesty si včas zajistit cestovní pas a ve lhůtě určené zaměstnavatelem umožnit
vyřízení případných vízových povinností, které zajišťuje zaměstnavatel na své
náklady,
o) vykonávat vedle zaměstnání
v ND výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti ND
(Statut ND), jen s předchozím souhlasem vedoucího zaměstnance -
příslušného uměleckého šéfa souboru nebo ředitele sekce, případně ředitele ND.
Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, umělecké,
publicistické a literární činnosti.
p) dostavit se na výzvu zaměstnavatele do
smluvního zařízení lékařské-preventivní péče za účelem
absolvování preventivní lékařské
prohlídky dle zákona a ve lhůtách zákonem stanovených pro jednotlivé
profese. V případě, kdy zákon
ukládá povinnost provést výstupní lékařskou prohlídku je zaměstnanec
před skončením pracovního poměru
povinen se dostavit na výzvu zaměstnavatele k absolvování této
výstupní prohlídky.
V případech, kdy zvláštní předpisy stanoví povinnost zaměstnance absolvovat
další
speciální vyšetření (řidiči
z povolání apod.) je zaměstnanec povinen dostavit se a absolvovat i tato
zvláštní vyšetření
q) v době prvních 21
kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim
dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se
v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu
a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.
19. Vedoucí zaměstnanci ND jsou kromě toho povinni zejména:
a) řídit, kontrolovat a co nejlépe
organizovat práci v jim svěřených útvarech, dodržovat ustanovení
pracovněprávních předpisů, pracovního řádu, kolektivní smlouvy a vnitřních
předpisů, seznamovat zaměstnance se změnami těchto předpisů, zajišťovat
zaměstnancům potřebné pomůcky apod.,
b) dbát o soustavné prohlubování
kvalifikace podřízených zaměstnanců a uspokojování jejich kulturních a
sociálních potřeb,
c) v zájmu zvyšování produktivity
práce nejlépe organizovat práci a dbát, aby práce odpovídala hospodářským a
technickým možnostem,
d) zabezpečovat přijetí včasných a
účinných opatření zaměstnavatele, zabezpečovat dodržování pracovněprávních a
jiných předpisů a vést zaměstnance k pracovní kázni, oceňovat případně i
s využitím příslušných platových předpisů jejich iniciativu a vyvozovat
důsledky z porušení pracovních povinností; v případě porušení
pracovních předpisů podřízených zaměstnanců vypracovat o tomto písemné podklady
a evidovat je,
e) dbát o dodržování platových
předpisů a diferencovat plat umělců a dalších zaměstnanců podle jejich
výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce, to vše v souladu
s kolektivní smlouvou,
f) určovat
se souhlasem nadřízeného svého zástupce pro případ nepřítomnosti a poskytovat
mu potřebné informace k přechodnému řízení útvaru,
g) zajišťovat, aby veškerá činnost
útvaru byla vykonávána v souladu s potřebami dramaturgického a
repertoárového plánu a aby byla vykonávána hospodárně, racionálně,
v souladu s činností celého ND a plně odpovídala potřebám umělecké
činnosti.
20. Umělečtí zaměstnanci ND jsou dále povinni zejména:
a) být ND k dispozici (tj. dosažitelní)
i ve dnech, kdy nejsou určeni k vystoupení, kromě náhradních dnů, a to od 8
hodin do 13 hodin, při změně místa pobytu nebo způsobu obvyklé dosažitelnosti
jsou povinni oznámit umělecké správě (případně produkci či provozu) změnu
pobytu a způsob dosažitelnosti, nebo zajistit, aby tyto informace byly při
dotazu sděleny umělecké správě,
b) sledovat denně kromě náhradních dnů
vývěsky o zkouškách, představeních a ostatním provozu a přesvědčit se
pravidelně v době a na místě určeném uměleckou správou, zda nedošlo ke
změně; vývěska o zkouškách a o představeních je vždy vyvěšena ve fermanových
skříních do 13 hodin; pokud dojde ke změně po době určení k vyvěšení
vývěsky, je povinna umělecká správa vyrozumět o této změně umělce přímo,
c) udržovat přiměřené předpoklady
potřebné pro svou uměleckou činnost, tj. udržovat odpovídající technickou
úroveň, fyzickou kondici a vzhled,
d) konat uměleckou činnost mimo ND jen
takového charakteru a takového rozsahu, aby nebránila řádnému plnění povinností
umělce vůči ND, nenarušovala řádnou životosprávu umělce a nebyla na újmu jeho
zdraví. Umělci nejsou oprávněni vykonávat svou činnost mimo ND pod značkou,
názvem či logem Národního divadla, mohou se případně pouze prezentovat jako
členové souboru ND. Užití značky, názvu či loga ND v jednotlivých
konkrétních případech je oprávněn udělit umělci či kolektivnímu tělesu ND na
základě písemné smlouvy příslušný umělecký šéf souboru.
e) brát v potaz, že dlouhodobé
uvolnění umělce pro uměleckou mimo divadelní činnosti (mimo ND) může být
poskytnuto jen výjimečně, pro uměleckou činnost v zahraničí maximálně
v trvání 90 kalendářních dnů během jedné divadelní sezóny. Do tohoto
limitu není započtena činnost konaná v rámci kulturních dohod, studia,
stáží a dále provozní přestávky ND (divadelní prázdniny). O výjimkách rozhoduje
ředitel ND na návrh příslušného uměleckého šéfa,
f) užívat
hudební nástroj svěřený mu zaměstnavatelem pro svou činnost mimo pracovní poměr
v ND jen po předchozím písemném souhlasu vedoucího orchestru, který též
písemně určuje rozsah a podmínky užití tohoto nástroje a výši pronájmu. Tento
písemný souhlas může být udělen nejen jednorázově, ale i na časově vymezený
úsek v délce trvání maximálně 6 kalendářních měsíců.
Část IV - Pracovní doba a
dovolená
21. Stanovená týdenní pracovní doba je upravena v § 79 a násl. zákoníku práce.
Rozvržení pracovní doby upravuje § 81
a násl. zákoníku práce. Úprava pracovní doby
neuměleckých zaměstnanců ND je upravena vnitřním předpisem - příkazem ředitele.
Úprava pracovní doby - stanovení úvazků pro umělecké zaměstnance ND je
stanovena kolektivní smlouvou ND, případně vnitřním předpisem ND. Způsob
evidence docházky zaměstnanců je stanoven vnitřními předpisy ND.
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a
konec směn. V podmínkách ND (dle pracovních smluv) pracují určité vymezené
útvary ve dvousměnných pracovních režimech, třísměnných pracovních režimem a
v nepřetržitých pracovních režimech (neumělečtí zaměstnanci). Zaměstnanec
je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až p
skončení směny.
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně u
zaměstnanců v jednosměnném režimu. Délka stanovené týdenní pracovní doby
nesmí překročit u zaměstnanců
a) s třísměnným a nepřetržitým
pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
b) s dvousměnným pracovním
režimem 38,75 hodiny týdně.
22. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Vedoucí
zaměstnanci jsou povinni vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a
seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději dva týdny
před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
23. V ND se rozvrhuje pracovní doba rovnoměrně a
nerovnoměrně. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při
nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn
přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které činí dle platné
kolektivní smlouvy maximálně 52 týdnů po sobě jdoucích (počínaje vždy 1. 1.
kalendářního roku). O tom, kteří zaměstnanci, resp. útvary ND, pracují
v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a na jaké období se jim
pracovní doba nerovnoměrně rozvrhuje, rozhoduje na návrh vedoucích zaměstnanců
ředitel ND spolu s odborovými organizacemi vždy na jeden kalendářní rok
počínaje dnem 1. ledna.
24. Příslušný bezprostřední nadřízený vedoucí zaměstnanec
je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce
přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut;
mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5
hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí
být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na
oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Byla-li přestávka
v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit
nejméně 15 minut. Přestávky v práci se neposkytují na začátku a konci
pracovní doby. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do
pracovní doby. Pro zaměstnance dopravy, řidiče a obslužné profese, jsou
stanovena specifická pravidla pro úpravu pracovní doby, bezpečnostních
přestávek, a to přímo použitelnou Směrnicí ES a nařízením vlády ČR. Tato
problematika je upravena vnitřním předpisem ND.
25. Vedoucí zaměstnanec, který odpovídá za rozvržení
pracovní doby v útvaru, je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby
zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny
nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích
zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen
o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
26. Vedoucí zaměstnanec, který odpovídá za rozvržení
pracovní doby v útvaru, je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby
zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po
sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý
odpočinek mladistvého zaměstnance nesmí činit méně než 48 hodin. Tento
odpočinek může být zkrácen až na 24 hodin s tím, že zaměstnancům bude
poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů
činila délka tohoto odpočinku alespoň 70 hodin.
Dovolená
zaměstnance
27. Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti dovolené
na zotavenou se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce a vnitřními
předpisy a kolektivní smlouvou, pokud je uzavřena.
28. Před nástupem dovolené zaměstnanec vyplní tiskopis
„dovolenka" a předloží jej svému nadřízenému vedoucímu ke schválení (dle
Podpisového řádu ND). V případě, že z vážných rodinných nebo osobních
důvodů potřebuje zaměstnanec čerpat dovolenou, která nebyla plánovaná, musí
oznámit svému nadřízenému tuto skutečnost nejpozději do 12 hodin prvního dne
čerpání dovolené a doložit závažnost těchto důvodů, pokud to lze.
29. Základní výměra dovolené činí 5 týdnů.
Práce
přesčas a noční práce
30. Podrobnosti pro výkon přesčasové práce jsou stanoveny v
§ 93 a
násl. zákoníku práce, na které pracovní řád odkazuje.
31. Za práci přesčas poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům
vedle dosaženého platu příplatky za práci přesčas nebo po dohodě s ním
náhradní volno. U uměleckých zaměstnanců je s ohledem na specifika
stanovení pracovních úvazků pojem práce přesčas stanoven kolektivní smlouvou
ND,příp.vnitřním předpisem. Čerpání náhradního volna určuje zaměstnanci
nadřízený vedoucí s přihlédnutím k plnění úkolů ND a k zájmům
zaměstnance.
32. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět účinná
opatření k omezování práce přesčas a soustavně kontrolovat její účelnost a
nezbytnost.
33. Za dodržování přípustných limitů práce přesčas,
platných právních předpisů a požadavků bezpečnosti práce odpovídá vedoucí
zaměstnanec, který práci přesčas nařizuje. Vedoucí zaměstnanec nesmí nařídit
práci přesčas, pokud by byla v rozporu s předpisy k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
34. Noční práce je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnavatel
se při nařizování noční práce řídí ustanoveními § 94 a násl. zákoníku práce.
Část V - Překážky v práci
35. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa,
musí včas požádat o poskytnutí pracovního volna přímo svého vedoucího. Jinak
zaměstnanec uvědomí svého vedoucí o překážce a předpokládané době jejího trvání
bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen
zaměstnavateli prokázat. Překážky v práci, za které náleží zaměstnanci
náhrada platu, jsou stanoveny zákoníkem práce. Zákoník práce dále vymezuje
překážky v práci, pro které je zaměstnavatel povinen zaměstnance omluvit,
a za které náhrada platu nenáleží. Pokud překážka v práci nedosahuje délky
jedné směny (základní pracovní doba) stanovené zaměstnanci, může mu poskytnout
pracovní volno a případnou náhradu platu přímo nadřízený. Nepřísluší-li
zaměstnanci při této překážce náhradu platu, může nadřízený zaměstnanec povolit
napracování takto zameškané pracovní doby.
36. O poskytnutí pracovního volna a náhrady platu při
překážce v práci v délce jedné pracovní směny a delší rozhoduje po
vyjádření přímo nadřízeného oprávněný vedoucí zaměstnanec dle Podpisového řádu
na základě doložení písemné žádosti zaměstnance.
Část VI. Plat a náhrada platu
37. Plat a náhrada platu jsou splatné pozadu za měsíční
období ve výplatním termínu14. dne následujícího měsíce. Plat je zasílán
zaměstnanci na jeho žádost na jeden jím zvolený bankovní účet nebo je vyplácen
v hotovosti v hlavní pokladně ND, budova Nové scény, Národní třída, Praha
1.
38. Zjistí-li zaměstnanec, že mu byl vyplacen plat vyšší
nebo nižší nebo provedena jiná neoprávněná platba, je povinen na to upozornit
mzdovou účtárnu. Zaměstnanec vrátí neprávem vyplacené částky jen tehdy,
jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky
nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od její výplaty.
Část VII - Bezpečnost a
ochrana zdraví při práci
39. Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení
v rozsahu svých funkcí vyplývajících pro ně ze zákoníku práce a předpisů o
BOZP. Vedoucí zaměstnanci dále odpovídají za proškolení všech svých podřízených
zaměstnanců z předpisů BOZP nejméně jedenkrát ročně, za proškolení nových
zaměstnanců před jejich nástupem do zaměstnání a jejím průběhu podle
příslušných předpisů a ve stanovených lhůtách. Nesmějí připustit k výkonu
práce zaměstnance (i hostující umělce či inscenátory), kteří by mohli
v důsledku požití alkoholických nápojů nebo jiných omamných prostředků
ohrozit bezpečnost práce a požární předpisy.
40. Dozor nad dodržováním požárních a bezpečnostních a
hygienických předpisů vykonává útvar PO a BOZP ND (Požární a bezpečnostní
technik ND). Všichni zaměstnanci ND, zaměstnanci pracující na základě dohod
konaných mimo pracovní poměr a dále hostující inscenátoři a umělci jsou povinni
řídit se pokyny útvaru PO a BOZP a pokyny požárních asistenčních hlídek.
41. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména:
a) seznámit zaměstnance před
přidělením práce nebo při změně práce a pracovních postupů s příslušnými
bezpečnostními předpisy včetně předpisů o požární ochraně a soustavně vyžadovat
a kontrolovat jejich znalost a dodržování,
b) zajistit okamžité sepsání o každém
pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance
dovoluje, svědků, bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby
objasnění příčin a okolnosti vzniku pracovního úrazu (písemný záznam obsahuje označení
času, data, místa, svědků, příčin apod., vyšetření jeho příčin a provedení opatření
k odstranění důvodů úrazu), neprodleně nahlásit pracovní úraz požárnímu a
bezpečnostnímu technikovi ND, v případech závažnějších pracovních úrazů či
přestupků (nebo násilných trestných činů) na pracovišti okamžitě přivolat
policii ČR a lékařskou pomoc (dle charakteru úrazu či násilného jednání) a
požádat policii či lékaře o zajištění zkoušky na přítomnost alkoholu či jiných
omamných látek v krvi.
c) Okruh zaměstnanců, kteří jsou
oprávněni dát zaměstnanci pokyn, aby se podrobili vyšetření na alkohol či jiné
omamné látky (např. heroin, kokain, extaze, marihuana aj.) v krvi, a to
dechovou zkouškou prostřednictvím kalibrovaného měřidla či dechové trubičky, je
stanoven takto - u uměleckých zaměstnanců: umělečtí šéfové, šéfdirigent,
dirigenti, sbormistři, baletní mistři, vedoucí nástrojových skupin, koncertní
mistři, zaměstnanci pověření dozorem nad představením, dále u neuměleckých
zaměstnanců: ředitel příslušné sekce, vedoucí odborů, vedoucí oddělení.
Oprávnění k tomuto postupu je dáno i vedoucímu zaměstnanci, který je
v ND pověřen agendou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Návrh ORND na
doplnění: Žádost o provedení zkoušky na alkohol v krvi u konkrétního
zaměstnance může vznést i člen odborového orgánu příslušné odborové organizace
u svého bezprostředního nadřízeného zaměstnance, který je dle charakteru
jednotlivého případu a po posouzení závažnosti a oprávněnosti této žádosti oprávněn
zajistit provedení vyšetření prostřednictvím výše uvedené oprávněné osoby. Vyšetření na alkohol v krvi - dechová zkouška
se provádí detekční trubičkou či alkotestem či jiným kalibrovaným měřidlem,
vyšetření na jiné omamné látky se provádí vhodnou metodou (např. na základě
odběru slin) za přítomnosti minimálně jednoho svědka, o této zkoušce a jejím
výsledku se provede písemný záznam s podpisy všech zúčastěných. Vedoucí
každého pracoviště je povinen zajistit vždy alespoň 1 ks alkotestu či
detekčních trubiček, případně 1 ks příslušných testerů na omamné látky dle
doporučení Požárního a bezpečnostního technika, na pracovišti pro případ
potřeby jejich použití.
42. Zaměstnanci jsou zejména povinni:
a) dodržovat právní předpisy a pokyny
k zajištění BOZP, zásady bezpečného chování a příslušné pracovní předpisy,
b) pohybovat se v prostorách
zaměstnavatele jen po vykázaných cestách, a pokud to není nezbytně nutné pro
plnění pracovních úkolů nebo s ohledem na mimořádné situace, nevstupovat
na jiná pracoviště a nezdržovat se v prostorách, kde pro ně platí zákaz
vstupu.
c) účastnit se všech druhů a forem
školení, které organizuje zaměstnavatel na úseku BOZP a podrobit se zkouškám i
lékařským prohlídkám podle platných předpisů,
d) používat při práci osobní ochranné
prostředky a ochranná zařízení,
e) všechny úrazy, včetně drobných
poranění, ihned hlásit svému bezprostředně nadřízenému,
f) podrobit
se vyšetření, které provádí pověřený zaměstnanec nebo příslušný zdravotnický
orgán za účelem zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo
omamných látek,
g) dodržovat protipožární předpisy a
pokyny ND, zákazy kouření a zacházení s otevřeným ohněm v místech,
kde je nebezpečí požáru.
43. Ustanovení pracovního řádu o povinnostech ND a účasti
zaměstnanců při zajišťování PO a BOZP se vztahují na všechny osoby, které se
souhlasem odpovědných zaměstnanců ND zdržují na pracovištích ND a byly náležitě
poučeny. Členové hostujících souborů jsou povinni se řídit písemnou smlouvou
uzavřenou mezi ND a hostujícím souborem. Smlouva musí vždy obsahovat pravidla
dodržování předpisů PO a BOZP ze strany hostujícího souboru v dotčených
objektech ND i povinnost předložit atest o nehořlavé úpravě dekorací a
textilií, event. projednat použití otevřeného ohně na jevišti s útvarem PO
a BOZP ND.
Část VIII - Ochrana soukromí
zaměstnance
44. ND může sdělovat osobní a citlivé údaje o zaměstnanci
jen za podmínek, které jsou uvedeny v zákoně č. 201/2000 Sb. Základní
podmínkou je souhlas zaměstnance.
45. Zaměstnanci je zaručena nedotknutelnost dopravovaných
zpráv elektronickou poštou. Písemnosti může ND otevírat jen za předpokladu, že
na prvním místě v adrese bude uvedeno označení Národní divadlo.
Sledování zaměstnanců na pracovištích kamerou je povoleno jen
v odůvodněných případech (např. záznamy zkoušek a představení,
monitorování chodeb, prostor vrátnic, pokladen a případně jiných veřejnosti
volně přístupných prostor za účelem ochrany zdraví a majetku ND a zaměstnanců
či dalších osob, apod..) Veškeré tyto prostory musí být zřetelně označeny tak,
že jsou monitorovány kamerou a tyto aktivity ND musí být ohlášeny příslušnému
úřadu (orgánu státní správy - Úřad pro ochranu osobních údajů).
Část IX - Umělecká práce
v ND
Úkoly uměleckých zaměstnanců
46. Uměleckým zaměstnancům (vymezení pojmu „umělecký
zaměstnanec" v podmínkách ND je součástí kolektivní smlouvy ND, dále jen
„umělec") je stanovena pracovní doba, tj. rozsah měsíčního nebo ročního
pracovního úvazku zvláštním Příkazem ředitele ND nebo kolektivní smlouvou.
47. Pracovní doba umělců se rozvrhuje nerovnoměrně. Umělcům
přísluší nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 dnů po sobě
jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin, tzv. náhradní den.
V mimořádných případech může být tento náhradní den zkrácen tak, aby
nepřetržitý odpočinek trval alespoň 24 hodiny s tím, že umělci bude
poskytnut náhradní den (nepřetržitý odpočinek v týdnu) tak, aby za období
2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Náhradní dny
musí být oznámeny umělcům nejpozději do 20. dne měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve
kterém mají být poskytnuty. Náhradní den kolektivním tělesům (sbor opery,
orchestr) je poskytován kolektivně. V případě provozní potřeby může být po
předchozím souhlasu zaměstnance poskytnut náhradní den individuálně. Počet
poskytnutých náhradních dnů individuálně musí souhlasit s počtem
poskytnutých náhradních dnů kolektivnímu tělesu.
48. Vyžaduje-li to zvláštní zájem
provozu ND, může být oznámený náhradní den přesunut, což musí být zaměstnanci
sděleno bezodkladně. Minimální lhůta pro vyhlášení přesunu náhradního dne
z provozně naprosto nezbytných důvodů je 48 hodin před původně oznámeným
náhradním dnem. Přesunutý náhradní den musí být vyčerpán do konce příštího
měsíce. Toto přesunutí náhradního dne je možno provést pouze za splnění
zákonných požadavků na nepřetržitý odpočinek v týdnu a mezi dvěma směnami.
49. Každý umělec má být obsazován podle svých schopností.
V případě sólistů opery dle hlasového oboru umělce - výjimka je možná
pouze po dohodě s umělcem, jehož se obsazení týká. Umělec je povinen přijmout
umělecký úkol odpovídající pracovní smlouvě, nastudovat jej podle pokynů a
splnit jej ve stanoveném čase podle svých nejlepších schopností a sil. Umělec
má právo přidělený umělecký úkol odmítnout, pokud by plnění takového úkolu
ohrožovalo jeho zdraví. Tuto skutečnost je třeba prokázat lékařským posudkem.
Nikdo nemá právo na určité úlohy a úkoly. Umělec je povinen vykonávat svou
uměleckou činnost na všech scénách ND, ve všech jeho stávajících uměleckých
souborech a v rámci hostování ND v tuzemsku i v zahraničí
v rozsahu jeho oboru umělecké činnosti uvedené v pracovní smlouvě.
Člen orchestru, včetně koncertních mistrů a vedoucích nástrojových skupin, je
povinen účinkovat také na jevištích ND a i jinde mimo orchestřiště dle
požadavků ND v rámci plnění pracovních úkolů.
50. Úkoly inscenátorům (režisérům, dirigentům, výtvarníkům
scény, výtvarníkům kostýmů, choreografům, dramaturgům, asistentům režie apod.)
přiděluje šéf příslušného uměleckého souboru v patřičném časovém
předstihu. O přidělení úkolů ostatním umělcům rozhoduje šéf uměleckého souboru
na návrh hlavních inscenátorů případně po konzultaci s uměleckou radou, a
o rozhodnutí informuje ředitele ND. Přidělení stěžejních uměleckých úkolů
oznámí šéf sólistům Opery nejpozději 6 měsíců před začátkem sezony, v níž
bude inscenace realizována (přičemž po dohodě šéfa opery a sólisty je možno
tuto lhůtu přiměřeně zkrátit), členům hereckého souboru Činohry alespoň dva
měsíce před započetím studia role a sólistům Baletu před započetím studia. Šéf
uměleckého souboru při obsazování rozhodne i o případech alternativního
obsazení jednotlivých rolí, přičemž důvodem alternativního obsazení
jednotlivých rolí může být zejména provozní potřeba nebo poskytnutí umělecké
příležitosti alternujícím umělcům. Šéf uměleckého souboru je povinen zajistit
všem obsazením obvyklý počet zkoušek včetně hlavních a generálních. Rozvrh a
rozdělení zkoušek musí být zachyceno v časovém harmonogramu inscenace.
51. Šéf uměleckého souboru je oprávněn přidělenou úlohu
z uměleckých nebo provozních důvodů, které by mohly mít negativní vliv na
uměleckou úroveň představení, umělci odejmout. Má-li některý umělec oprávněné
námitky proti obsazení v reprízách, je povinen uplatnit je u svého
uměleckého šéfa do dvou dnů po vydání repertoárového plánu s obsazením a
jeho vyvěšení na určeném místě.
52. Inscenátoři (režisér, dirigent, choreograf, dramaturg,
výtvarník scény a kostýmů atd.) jsou povinni dodržovat časový a finanční plán
přípravy nové inscenace, důsledně dbát na účelné a hospodárné využití doby
vyhrazené pro zkoušky, dodržovat ostatní podmínky stanovené šéfem uměleckého
souboru při zadání inscenace. Mezi povinnosti inscenátorů patří i včasná
promyšlená příprava uměleckého pojetí inscenace.
53. Umělec je povinen ovládat přidělenou roli (i
k alternaci) po celou dobu, po kterou je inscenace na repertoáru. Umělec
v případě, že se necítí dostatečně připraven ke splnění uměleckého úkolu
proto, že dlouhodobě roli nehrál, je povinen upozornit na to šéfa uměleckého
souboru nebo jeho zástupce, a to neprodleně poté, co mu byl úkol přidělen.
54. Záskok může být umělci přidělen jen s jeho
souhlasem. Za záskok přísluší odměna dle příslušných platových předpisů ND či
kolektivní smlouvy.
55. Sólista Opery nebo Baletu a člen hereckého souboru Činohry,
který žádá, aby byl ze zkoušky nebo představení omluven ze zdravotních důvodů
pro přechodnou indispozici, je povinen omluvit se u umělecké správy a hlásit se
u svého ošetřujícího lékaře do 9.00 hodin téhož dne. Umělec oznámí umělecké
správě pracovní neschopnost či požádá o omluvení ze zkoušky do 9.00 hodin téhož
dne. Pro ND je relevantní pouze rozhodnutí ošetřujícího (praktického či jiného)
lékaře, o nedělích či svátcích musí umělec předložit doklad lékařské
pohotovostní služby či nemocnice.
Členové kolektivních těles jsou povinni oznámit svou
indispozici umělecké správě do 10.00 hodin a hlásit se u svého ošetřujícího
lékaře. Umělecký šéf na základě informace lékaře může rozhodnout, že umělec
nemůže pro indispozici účinkovat v představení, a to i v alternované
roli. Ošetřující lékař může rozhodnout, že umělec nemůže účinkovat
v představení, jen byl-li umělec uznán práce neschopným vystavením řádného
dokladu o pracovní neschopnosti. Umělecká správa může výjimečně omluvit umělce,
který nebyl uznán práce neschopným, uzná-li to za vhodné, až ze tří zkoušek a
jednoho představení. Umělecká správa oznámí případnou změnu večerního
představení z důvodu onemocnění umělce nejpozději do 11.00 hodin.
Zkoušky
56. Doba, místo a druh zkoušek se oznamuje denně pokyny
šéfů uměleckých souborů (fermany) v divadelních budovách. Šéf uměleckého
souboru je povinen zajistit v budově oznámení plánu zkoušek na celý
kalendářní měsíc, a to do 10 dnů před začátkem kalendářního měsíce. Plány jsou
denně upřesňovány, a to tak, že nejpozději do 13.00 hodin je vyvěšen na určeném
místě závazný plán zkoušek na příští den. Obdobně je třeba umělce kolektivních
těles, kterým je poskytnut náhradní den, vyrozumět fermanem před nástupem na
náhradní den o druhu, době a místě zkoušek konaných den následující po
náhradním dni.
Místem zkoušek jsou
všechna pracoviště ND. Pokud bude zkouška konána na jiném místě, je ND povinno
zajistit zaměstnanci stejná práva, jako by se zkouška konala na pracovišti ND
(tzn. zejména zajištění adekvátních prostor a zázemí, občerstvení, stravování
apod.) Čas potřebný na přesun mezi náhradním prostorem zkoušek a pracovišti je součástí
pracovní doby umělců.
57 Nástup do zkoušek se určuje tak, aby mezi skončením
práce spojené s večerním představením včetně příjezdu z hostování a
ranní práce příštího dne uplynulo nejméně 12 hodin (nepřetržitý odpočinek mezi směnami dle ZP).
Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky,
že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
Do zkoušky nastupují sólisté Opery, Baletu, členové
orchestru a členové hereckého souboru Činohry podle fermanu, zpravidla od 10.00
hodin, ostatní umělci zpravidla od 9.00 hodin. Nástup do zkoušek je určen
denním plánem, u kostýmních zkoušek vyžadujících líčení je nástup určen
zpravidla 1 hodinu před začátkem zkoušky, u zkoušek nevyžadujících líčení
zpravidla 30 minut před začátkem zkoušky. Vrátil-li by se umělec se souborem
z pracovní cesty po půlnoci, může být zkouška nařízena až po uplynutí 10
hodin od okamžiku společného příjezdu do Prahy. Následující odpočinek během 24
hodin musí být prodloužen o toto zkrácení (o 2 hodiny).
58. Zkouška může být konána nejen dopoledne, ale i odpoledne
popř. i večer, nebo může být v jednom dni rozdělena na dvě části. Pokud by
z provozních důvodů bylo třeba tří zkoušek během jednoho dne, je to možné
jen se souhlasem příslušné odborové organizace. V tomto případě je třeba
uvědomit zkoušející umělce o tomto opatření nejpozději 7 dnů předem, vyjma
mimořádných případů. Za večerní zkoušky se pokládají zkoušky, které začínají po
18. hodině. Bude-li nařízena třetí zkouška se začátkem po 18. hodině, je
k jejímu konání třeba souhlasu ředitele ND a umělců, kteří mají být na
této zkoušce přítomni. Umělecké správy jednotlivých souborů jsou povinny vždy ve
čtvrtek do 13 hodin upozornit na konání odpoledních a večerních zkoušek
v následujícím týdnu s rozpisem na jednotlivé účinkující. Tento plán
lze měnit jen v naléhavých případech, jako je např. onemocnění nebo
indispozice některého z účinkujících. Účinkuje-li umělec večer
v představení, nesmí mu být uložena zkouška trvající déle než do 14-ti
hodin. Sólistům Opery a Baletu a členům hereckého souboru Činohry, členům
baletního sboru, účinkujícím večer ve velké náročné roli, je možno nařídit
zkoušku trvající zpravidla do 13 hodin s výjimkou sedací, oblékané, hlavní
a generální zkoušky při přípravě inscenace a opakovací zkoušky stanovené
v rozsahu sedací, hlavní či generální zkoušky. Výjimku tvoří tzv. záskokové zkoušky před
představením, ke stanovení podmínek k těmto zkouškám je zcela oprávněný
umělecký šéf.
59. Umělci nejsou povinni zkoušet ve svůj náhradní den a
v den, kdy účinkují ve dvou představeních.
V den první i druhé premiéry se nezkouší. Rovněž tak
v neděli a ve státem uznaný svátek. Ve výjimečných a odůvodněných
případech může být zkouška nařízena na sobotu a to maximálně do 15:00h. Výjimky jsou možné po dohodě šéfa
příslušného uměleckého souboru se všemi zúčastněnými.
Přestávka mezi zkouškami a nástupem na představení musí
trvat nejméně 4 hodiny, s výjimkou oblékaných, hlavních a generálních
zkoušek, kdy může být zkrácena až na 3 hodiny. Při stanovení zkoušek přihlédne
umělecký šéf k počtu představení odehraných v uplynulých dnech.
60. V den představení může být umělci stanovena zkouška
nejvýše čtyřhodinová. V případě sólistů Opery účinkujících večer ve velké
náročné roli nejvíce tříhodinová Součástí zkoušky člena Baletu a člena baletu
opery je i jedna hodina denně povinného tréninku. Jestliže však umělec
neúčinkuje v představení, může mu být stanovena zkouška až sedmihodinová.
V případě nutné potřeby může umělecký šéf výjimečně rozhodnout o
prodloužení zkoušky umělců neúčinkujících ten den v představení až o 1
hodinu. Umělecký šéf též může rozhodnout o rozdělení zkoušky do dvou a
výjimečně do tří výkonů či částí.
61. Opakovací zkoušky se konají podle potřeby umělecké
správy, která po dohodě s technicko-provozním ředitelem stanoví, zda bude
opakovací zkouška hlavní či generální. Přitom musí být respektováno hledisko
umělecké i provozně ekonomické. Náznak dekorace musí režisérovi a účinkujícím
umožnit zkoušku v prostoru, který v půdorysu odpovídá scénické
výpravě, a zpravidla je sestaven z praktikáblového fundusu. Opakovacími
zkouškami jsou i ty zkoušky, kdy do inscenace vstupují nově obsazení umělci.
62. Umělci a ostatní účastníci hostování (pracovní cesty)
jsou povinni respektovat podmínky tuzemského i zahraničního hostování. Pokud
nebude zajištěn návrat z pracovní cesty před 24.00 hodinou, je vedení
příslušného uměleckého souboru povinno zajistit ubytování nebo rozvoz umělců do
místa bydliště.
63. V průběhu zkoušek (kromě generálních zkoušek, kdy
přestávky při zkoušce odpovídají přestávkám při představení) je povinen vedoucí
zkoušky umělcům a ostatním zúčastněným poskytnout dobu na oddech a přestávku na
jídlo, a to nejpozději po jeden a půl hodině, v trvání nejméně 30 minut.
Na každou jednu hodinu zkoušky má umělec nárok na 10 minut odpočinku, přičemž
tyto přestávky lze po dohodě s umělci libovolně dělit a slučovat, přičemž
se vždy poskytne přestávka v minimální délce trvání 15 minut. Po povinném tréninku před
zahájením zkoušky přísluší členovi baletu přestávka v trvání nejméně 15
minut.
64. Při všech zkouškách je dirigent, režisér a choreograf
oprávněn dát opakovat podle svého uvážení jednotlivé scény nebo hudební partie.
Proto se nesmí nikdo z umělců vzdálit, i když jeho úloha na zkoušce
skončila, a umělec je povinen vyčkat až ho uvolní vedoucí zkoušky (režisér,
choreograf a jejich asistenti, dirigent, sbormistr nebo jimi pověřený zástupce).
Při všech zkouškách se musí každý chovat tiše a pozorně a dbát pokynů režiséra
(dirigenta, choreografa a jejich asistentů) a respektovat upozornění
inspicienta. Při zkoušce nesmí být na jevišti nebo ve zkušebně žádná jiná osoba
kromě zkoušejících osob, umělců a vedoucích zkoušek, inspicienta, zaměstnanců
jevištního provozu a zaměstnanců či hostů, které režisér, dirigent nebo
choreograf přizval.
65. Umělci jsou povinni se dostavit též na zkoušky kostýmů
ve stanovenou dobu do krejčovny, popř. na jiné místo, a jde-li o paruku, obdobně
do vlásenkárny. Zkouška kostýmů a vlásenek je součástí pracovní doby umělců a nezapočítává
se do časového limitu zkoušek, nemůže však být umělci nařízena v době
čerpání tzv.náhradního dne tohoto umělce.
66. Členové sboru Opery a sboru baletu Opery, a sboru Baletu
pověření sólovou rolí nebo úkolem, zkouší tuto roli nebo úkol, nelze-li jinak,
i v čase mimo pravidelné zkoušky. Při zkouškách podléhají členové sboru Opery
a sboru baletu Opery pokynům dirigenta, režiséra a sbormistra (příp.vedoucího baletu
Opery).
67. Umělec je povinen si při zkoušce překontrolovat a
přezkoušet rekvizity a zbroj, se kterými bude účinkovat. V případě potřeby
si je přezkouší i dříve.
68. Všichni zaměstnanci, zejména pak režisér, výtvarník,
inspicient a vedoucí zaměstnanci jevištního provozu, jsou povinnu dbát při
zkouškách na dodržování předpisů PO a BOZP, a jsou odpovědní za jejich
dodržování v rozsahu své působnosti.
Představení
69. Umělci účinkující při představení jsou povinni dostavit
se na určené pracoviště jednu hodinu před začátkem představení. Tato hodina se
jim započítává do pracovní doby. A neúčinkují-li v prvním jednání,
nejpozději 30 minut před začátkem představení, které se rovněž započítávají do
pracovní doby (líčení, oblékání.) Členové orchestru a sboru opery nastupují na
pracoviště nejpozději 30 minut před začátkem představení. V případě
účinkování sboru Opery a baletu Opery až ve druhém nebo ve třetím jednání je
nástup na představení určen šéfsbormistrem nebo vedoucím baletu Opery
70. Příchod do budovy divadla je každý zaměstnanec povinen
ohlásit způsobem stanoveným příslušnou uměleckou správou.
71. Umělci musí být při představení oblečeni a nalíčeni
vždy přesně způsobem, který určil režisér spolu s výtvarníkem. Členové
orchestru účinkují při představení jednotně oblečeni. Při večerním představení
v historické budově Národního divadla a Státní opery a při odpoledním
představení v budově Státní opery účinkují členové orchestru v tomto
oděvu:
pánové:
frak, bílá košile, bílá nebo černá vesta event. bílý nebo
černý břišní pás, bílý motýlek, černé ponožky, v orchestřišti černé boty,
na jevišti černé lakýrky;
dámy:
černé společenské šaty event. černá sukně, černá blůza,
černé společenské boty, tělové punčochy
(punčocháče).
Při odpoledním představení v historické budově
Národního divadla a při představeních v budově Stavovského divadla
účinkují členové orchestru v tomto oděvu:
pánové:
smoking, bílá košile, černý motýlek, černé ponožky,
v orchestřišti černé boty, na jevišti černé lakýrky;
dámy:
černé společenské šaty event. černá sukně, černá blůza,
černé společenské boty, tělové punčochy (punčocháče).
Za nepříznivých klimatických podmínek po dohodě s vedoucím
orchestru:
Pánové - smokingové kalhoty, černá košile s dlouhým
rukávem - rozhalenka, v orchestřišti černé boty, na jevišti černé lakýrky.
72. Umělci jsou povinni si přezkoušet před výstupem
rekvizity a zbroj a po výstupu je odevzdat rekvizitáři a zbrojíři nebo na
určené místo. Rekvizitář je povinen dát rekvizity a zbrojíř zbroj sólistům do
šatny nebo na místo předem určené nejméně jednu hodinu před začátkem
představení. Rekvizitář a zbrojíř musí být umělcům k dispozici pro účely
vrácení a předání rekvizit a zbroje. Jestliže rekvizity a zbroj zůstávají po
výstupu na jevišti, určí režisér, kdo je povinen rekvizity a zbroj odebrat, aby
se předešlo ztrátám.
73. Členové orchestru nastupují do orchestřiště
individuálně tak, aby byli připraveni na pokyn koncertního mistra naladit
nástroje nejméně 5 minut před začátkem představení, a v tichu vyčkají
příchodu dirigenta. Během jednání musí setrvat na svých místech, nesmějí
rozsvěcovat nebo zhasínat světla u pultů. Po ukončení jednání odchází nejdříve
dirigent a po něm členové orchestru, pokud nemusí - vzhledem ke krátkosti
přestávky - zůstat vůbec na svých místech. Hovor mezi členy orchestru před
obecenstvem není dovolen s výjimkou případných nezbytně nutných poznámek,
týkajících se přímo bezprostředního uměleckého výkonu. Po skončení představení
jsou členové orchestru povinni vyčkat na svých místech a opustit je až na znamení
koncertního mistra nebo dirigenta (po poděkování obecenstvu za potlesk).
74. Umělci jsou povinni dbát při představení přesně pokynů
režiséra, případně dirigenta a choreografa, a pokud čekají na svůj výstup
v zákulisí a přilehlých prostorách, zachovávat též naprostý klid.
75. Všichni účinkující a zaměstnanci jevištního provozu
jsou povinni uposlechnout upozornění a pokynů inspicienta, který řídí
představení. Inspicient nesmí být rušen ve své práci.
76. Garderobiéři a maskéři jsou povinni pomáhat účinkujícím
při převlékání do kostýmů, při líčení a odličování a jsou povinni
překontrolovat kostýmování a nalíčení účinkujících před jejich odchodem na
jeviště a upravit je podle režijního předpisu. Jsou za toto odpovědni.
Účinkující odpovídají za škody, které způsobí neodpovědným zacházením
s kostýmy, rekvizitami nebo zbrojí, pokud dojde k poškození mimo
jeviště.
77. Před začátkem představení dává inspicient na jeviště a
do šaten upozorňující znamení, a to do 15, 10 a 5 minut před zahájením představení.
78. Přijde-li umělec pozdě na představení a způsobí jeho
změnu nebo obsazení svěřené úlohy náhradníkem, může ND hodnotit toto jednání
jako porušení povinností vyplývající z předpisů vztahujících se
k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
79. Za porušení povinností vyplývajících z předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci může ND považovat takové
jednání, kdy účinkující naruší hladký průběh představení.
80. Délku přestávek stanovuje režisér nebo choreograf
představení po dohodě s dirigentem a s vedoucím inspicientem
s přihlédnutím k nutné době přestávky nebo přestavbě scény.
81. Po ukončení jednání nebo skončení představení děkují se
všichni účinkující podle pokynů režiséra příp. choreografa. Děkování řídí
inspicient nebo inscenátorem pověřený zaměstnanec. Členové orchestru děkují na
pokyn dirigenta povstáním a odcházejí hromadně z orchestřiště až
v okamžiku ukončení děkování, a to rovněž na pokyn koncertního mistra.
Jiný způsob děkování, pozdní příchod nebo neúčast na děkování, může zaměstnavatel
považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
82. Mimořádné události v průběhu představení, které
hrubě naruší začátek či průběh představení, event. ho znemožní dokončit, nebo takové
mimořádné události, které způsobí zrušení představení, je povinen zaměstnanec
konající umělecký dozor neprodleně telefonicky sdělit uměleckému šéfovi a
řediteli ND, a do 8.00 hodin druhého dne podat oběma písemnou zprávu.
83. Z inscenace jsou umělečtí šéfové povinni zajistit
pořízení pracovního videozáznamu technickými prostředky ND, a to podle potřeby
i opakovaně. Při pořizování zvukových, obrazových a zvukově-obrazových záznamů
pro potřeby všech uměleckých souborů ND spolupracují umělci dle ustanovení
Organizačního řádu ND a dle příslušných interních norem ND o pořizování těchto
záznamů. Jiné obrazové, zvukové či zvukově-obrazové záznamy inscenací nebo
jejich částí (včetně soukromých záznamů pro vlastní prezentaci umělců) není
nikdo oprávněn pořizovat, výjimku může udělit pouze umělecký šéf nebo ředitel
ND, a to po uzavření příslušné smlouvy a po zajištění licencí od autorů a
výkonných umělců.
Organizace práce při zkouškách
a představeních
84. Organizaci práce v divadelním provozu při
zkouškách a představeních řídí vedoucí zkoušky nebo příslušní vedoucí umělečtí
a provozní zaměstnanci, resp. inspicient.
85. Při provozu na jevišti o zkouškách a představeních jsou
v zájmu hladkého chodu divadla pro všechny zaměstnance závazné pracovní
pokyny a dispozice vedoucího zkoušky, v případě dvou vedoucích zkoušky
v jejich vzájemné shodě. Tyto pokyny však musí respektovat obecně závazné
o interní předpisy ND o PO a BOZP.
86. Za zdárný, nerušený a bezpečný průběh zkoušky a
představení odpovídá režisér (choreograf) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým
dozorem, který je pověřen vedením zkoušky nebo představení. Odpovídá též za to,
že dílo bude provedeno tak, jak bylo nastudováno,tzn. že umělci nebudou
improvizovat, pokud se nejedná o inscenační záměr. Nezbytná sdělení provozní
povahy obecenstvu učiní režisér (choreograf) nebo zaměstnanec pověřený
uměleckým dozorem nebo jimi pověřený zaměstnanec. Za úroveň nezbytných sdělení
obecenstvu odpovídá režisér (choreograf) nebo zaměstnanec pověřený uměleckým
dozorem.
87. Po hudební stránce odpovídá za zkoušku a představení
dirigent, který byl pověřen jejich vedením. Reprízy inscenace zásadně diriguje
umělec, který dílo hudebně nastudoval (dirigent inscenace). Pokud tento úkol
nemůže zajišťovat z provozních či jiných vážných důvodů umělec, který dílo
nastudoval, zajišťuje dirigování repríz a péči o udržení umělecké hudební
úrovně nastudovaného díla jiný dirigent pověřený uměleckou správou, který je
povinen řídit představení v intencích původního hudebního nastudování. Příslušná
umělecká správa je proto povinna si zajistit u příslušného útvaru jevištního
provozu včas autentický zvukový či zvukově-obrazový záznam hudebního
nastudování každé nové inscenace a dát ji k dispozici případnému
náhradnímu dirigentu.
88. Činnost pěveckých sborů při zkouškách a představeních
řídí sbormistr v dohodě s režisérem a dirigentem představení.
Sbormistr odpovídá za řádné splnění všech úkolů pěveckého sboru ve zkouškách
nebo v představeních a za náležitou uměleckou úroveň.
89. Choreografové mají obdobné postavení jako režiséři.
Pokud mají přidělený úkol v opeře nebo v činohře, jsou povinni
spolupracovat v intencích režiséra a dirigenta. Nedojde-li mezi
choreografem a režisérem k dohodě, rozhodne o věci šéf uměleckého souboru Opera
nebo Činohra po konzultaci s uměleckým šéfem Baletu.
90. Režisér opery (choreograf baletu) je povinen
spolupracovat úzce s dirigentem představení. Nedojde-li k dohodě,
rozhodne šéf uměleckého souboru Opera ND (šéf uměleckého souboru Balet ND).
91. Dirigent scénické hudby v činohře je povinen
spolupracovat s režisérem v jeho intencích. Nedojde-li mezi režisérem
a dirigentem Činohry k dohodě, rozhodne o věci šéf uměleckého souboru.
92. Scénograf představení je povinen spolupracovat
s režisérem v jeho intencích. Nedojde-li mezi nimi k dohodě,
rozhodne o věci šéf příslušného uměleckého souboru.
93. Za přípravu a provoz scénické výpravy při zkouškách a
představeních odpovídá jevištní mistr, vedoucí osvětlovač, a vedoucí zvukař, za
líčení vedoucí maskér a za kostýmování vedoucí garderobiér. Tito zaměstnanci
jsou povinni zajistit zkoušku nebo představení podle dispozic režiséra
konajícího službu, popř. příslušného asistenta režie nebo příslušného
inspicienta.
Jevištní provoz je dle pokynů vedoucího zkoušky
k dispozici ve stanoveném počtu zaměstnanců podle potřeb zkoušky.
Přístup na jeviště při montážní a dekorační zkoušce mají
pouze určení zaměstnanci.
Výjimky povoluje vedoucí odboru jevištního provozu, resp.
jevištní mistr. V průběhu zkoušky musí vedoucí zkoušky poskytnout
přiměřenou dobu oddechu a přestávku na jídlo dle zákoníku práce.
94. Za přesný a bezvadný průběh zkoušky odpovídá vedoucí
zkoušky, za přesný a bezvadný průběh představení na jevišti z provozního
hlediska odpovídá inspicient.
Přítomnost účinkujících na představeních zajišťuje služba
umělecké správy. O náhradních opatřeních rozhoduje režisér (choreograf) nebo
zaměstnanec pověřený uměleckým dozorem a jejich realizaci zabezpečuje služba
umělecké správy, příp. inspicient. Inspicient je též povinen kontrolovat
připravenost představení z hlediska přípravy a úplnosti scény, rekvizit a
zbroje. Inspicient se řídí pokyny režiséra (choreografa) a v opeře a
baletu kromě toho i dirigenta. Při rozporu rozhodne režisér (choreograf) nebo
umělecký dozor. V otázkách provozu je inspicient nebo vedoucí zkoušky
povinen respektovat připomínky vedoucího jevištního provozu.
95. Rekvizitář a zbrojíř jsou povinni pro každou zkoušku,
pro kterou tak stanoví režisér, připravit rekvizity a zbroj nejméně půl hodiny
před začátkem zkoušky.
Provoz na jevišti
96. V rámci zajištění pořádku, klidu a bezpečnosti na
jevišti zaměstnavatel vyžaduje, aby se nikdo nezdržoval v zákulisí při
představeních nebo při zkouškách, pokud není na jevišti z důvodu výkonu
pracovní činnosti. Inspicient a jevištní mistr jsou povinni tyto nepovolané
osoby vykázat. Totéž platí o zkušebnách, kde je povinností zajistit vykázání
nepovolaných osob vedoucího zkoušky. Výjimky se připouštějí zcela mimořádně, a
to jen po předchozím souhlasu ředitele ND nebo šéfa příslušného uměleckého souboru,
jde-li o kontrolní orgány - na základě souhlasu příslušného vedoucí zaměstnance
nebo inspicienta. Tyto osoby jsou povinni hlásit se u inspicienta a jevištního
mistra.
97. Vodit psy nebo jiná zvířata na jeviště nebo do šaten a
jiných prostor divadelní budovy není dovoleno, pokud neúčinkují.
98. V postranní části jeviště se nesmí v průběhu
zkoušek a představení zdržovat žádné osoby, s výjimkou režiséra,
účinkujících, inspicienta, určených zaměstnanců jevištního provozu a členů
požární asistenční hlídky (popř. vedoucího útvaru PO a BOZP - požárně
bezpečnostního technika ND).
99. Přístup na provaziště je dovolen výlučně zaměstnancům,
kteří zde vykonávají pracovní úkoly, a členům požárně asistenční hlídky. Za
dodržování zákazu přístupu jiných osob do tohoto prostoru odpovídá mistr
provaziště.
100. Požární ochrana na jevišti
a) Pro výkon požárního dozoru je vyhrazeno požární
asistenční hlídce na jevišti místo, na kterém je povinna se zdržovat. Požární
asistenční hlídky se řídí interním předpisem ND „ Řád požárních asistenčních
hlídek na scénách ND".
b) Vyžaduje-li role kouření nebo jiný otevřený oheň na
jevišti, musí toto být předem schváleno útvarem PO a BOZP ND, a to písemně.
Účinkující, popř. rekvizitář, je odpovědný za to, že otevřený oheň (cigareta,
dýmka, doutník, svíce, pochodeň apod.) bude spolehlivě uhašen ihned na scéně,
popř. v zákulisí dle dispozic vydaných režisérem se souhlasem útvaru PO a
BOZP ND. Při zkouškách je přísný zákaz kouření na jevišti, v hledišti i ve
zkušebnách.
c) Všichni zaměstnanci zúčastnění na provozu jeviště jsou
povinni důsledně dbát požárních předpisů.
101. Při zkouškách a představeních musí být
v prostorách jeviště a v zákulisí naprostý klid.
102. Každý umělec a zaměstnanec ND je povinen chovat se
k ostatním spolupracovníkům slušně, vyvarovat se všech konfliktů, a to
zejména na zkouškách a představeních, aby nebyl ohrožen jejich řádný průběh.
Vyvolání konfliktů a hádek v divadelním prostoru během zkoušek a
představení může být považováno ND za závažné porušení či porušení povinností
vyplývajících z předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané
práci.
103. Dostaví-li se umělec nebo jiný zaměstnanec na zkoušku
či představení pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků a ohrozí tím
jejich průběh, bude toto jednání zaměstnavatelem považováno za zvlášť hrubé
porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a ND
může zrušit okamžitě pracovní poměr s tímto zaměstnancem dle § 55 zákoníku
práce.
104. Všichni umělci účinkující na jevišti jsou povinni
předem konzultovat zamýšlené podstatné kosmetické změny svého vzhledu
s uměleckým vedoucím souboru.
105. Za dodržování podmínek pro tvůrčí práci na jevišti
odpovídá vedoucí inspicient zkoušky nebo představení, který je povinen zjistit
osoby, které je porušily, vykázat je z jeviště a zákulisí a oznámit je
v písemném hlášení o průběhu zkoušky či představení umělecké správě či
provozu opery.
106. Závažné závady při zkouškách resp. při představeních
oznamují vedoucí útvarů jevištních provozů bezodkladně technicko-provoznímu
řediteli.
Část X -
Všeobecná závěrečná ustanovení
107. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012
108. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni
s pracovním řádem seznámit podřízené zaměstnance.
109. Změny a doplňky pracovního řádu vydává ředitel ND po
předchozím souhlasu odborových organizací působících v ND.
V Praze dne 20.12.2011
........................................
Národní
divadlo
PhDr. Ondřej Černý
v.r.
ředitel
za Základní organizaci OAD Národního divadla
v Praze:
................................................................
předseda
výboru ZO OAD ND Berthold
Kaupa
za Místní pobočku Herecké asociace -
činohra: Místní pobočku Herecké
asociace - balet:
............................................. ...........................................................
Jiří
Štěpnička, mluvčí Tomáš Kopecký, mluvčí
za Místní pobočku Herecké asociace - balet opery:
...........................................................
Jiří
Hejna, mluvčí
za
UNII - ODBOROVÝ SVAZ ORCHESTRÁLNÍCH
HUDEBNÍKŮ V ČR
ZO - Národního
divadla v Praze:
..............................................
Předseda
Jan Petřík
za
UNII, odborový svaz profesionálních
zpěváků České republiky
Základní organizace
UNIE Národního divadla v Praze:
..............................................
předseda
ZO Luboš Šedivý
Formát pro tisk